Snímek obrazovky 2015-11-20 v 15.41.31V posledních dnech se hodně hovoří o projektu „Medová snídaně“, za kterým stojí Ministerstvo zemědělství. Obézních dětí neustále přibývá a zdá se, že se v následujících letech trend rozhodně měnit nebude. Jakoby všechny ty cukrovinky, limonády a další potraviny nestačily. Proč dávat dětem ještě více cukru a pečiva?

 

 

Neznám snad jediný projekt zaměřený na zdravou stravu dětí ve školním věku, který by fungoval. Cereální svačinky, mléčné výrobky, ovocné šťávy – zkusili jsme toho už opravdu hodně.

Pokud budeme hovořit o cereálních svačinkách, tak je jejich přínos velmi diskutabilní. Viděli jste někdy složení těchto výrobků? Nemálo z nich obsahují umělá sladidla, cukr, barviva a nebo různé polevy. Nutriční hodnota je naprosto nevhodná. Ve výsledku se jedná jen o další sladký pokrm školáčka.

Mléko a mléčné výrobky. Ano, tím je myšleno to, co dětem padá z automatu a nebo je vydáváno v kiosku. Banán, vanilka, čokoláda, jahoda. To jsou jen některé z příchutí. Opět je výrobek plný sladidel, barviv či konzervačních látek.

Projekt s medem bude prospěšný zhruba stejně. Dětem bude servírován chléb, máslo a med. Nezdá se mi, že by toto byl zrovna dvakrát šťastný krok. O pečivu a jeho vlivu na zdraví už všichni dost dobře víme. Bída.

Máslo, za předpokladu, že bude pocházet k kvalitního zdroje, je zde nejprospěšnější částí snídaně. A bude máslo opravdu máslem?

Med jako takový je koncentrovaným zdrojem cukru a nemohu jej doporučit k podávání dětem. V jejich stravě je cukru nadbytek a toto bude jen něco navíc. Med může být fajn alternativou za všechny ty sladkosti, které děti za den snedí, ale nemohu se ubránit myšlence, že toto je jen něco, co děti sní navíc k tomu všemu, co by zkonzumovali i tak. Navíc s dojmem, že to bylo zdravé, tak si toho dají klidně víc…

 

Napadá mě v souvislosti se „zdravou snídaní“ hned několik otázek:

Potřebují děti ve své stravě ještě více cukru?

Už tak ve stravě dětí najdeme v průměru několik set gramů cukru za den. Přitom by se měl člověk (v dospělosti) pohybovat zhruba v rozpětí 50 – 150 gramů. Záleží samozřejmě na pohybové aktivitě – ta dětem dnes ale většinou chybí.

Je žádoucí dětem do stravy dávat další porci cukru, která stojí za jednou z dnešních potiží – hyperaktivitou?

Hyperaktivita, nestoustředění a špatná prospěch dětí ve škole je dle posledních výzkumů zapříčiněn příliš vysokým podílem sacharidů ve stravě dětí. Děti nastřelíme cukrem a pak se divíme, že je nikdo nezvládá…

Na základě jakých kritérií se vybere ten nejlepší med? 

Pokud bude vhodnost medu posuzována na základě ceny (jako tomu bývá při mnohých výběrových řízeních skrze nejrůznější obory), tak se jistě nebude jednat o med nejvyšší kvality. Pokud bude vybrán opravdu kvalitní a tedy i drahý med, budou si ho moci rodiny dovolit zakoupit i mimo půdu školy nebo budou domu kupovat levný a nekvalitní med? A dostáváme se do kruhu…

Měli bychom našim dětem dávat další porci pečiva a tedy i nevhodného lepku?

Pečivo je jednou z potravin, jež se velmi projevuje na bídném zdravotním stavu dnešní populace. Lepek je jedním z častých alergenů. Je nějaký důvod toto dávat našim dětem?

Bude med opravdu té nejvyšší kvality nebo jen doslazené a průmyslově zpracované „něco“?

Med je obecně považován za zdravou potravinu. Platí to však jen v určité míře konzumace a navíc pouze u těch nejkvalitnějších výrobků. Na českém trhu jich většina kvalitou nevyhovuje a jedná se tak pouze o mnohonásobně dražší cukr.

Vyhodnocoval někdo předešlé kampaně – mlečné a cereální svačinky?

I přes jejich dlouhé trvání obézních dětí stále přibývá. Pomohlo to k něčemu? Přemýšlel někdo na kvalitou a zpracováním výrobků? Studoval někdo nejnovější výzkumy? Proč pokračovat v přístupu, který evidentně nefunguje?

Proč nezačneme dělat změny u velkých jídel?

Snídaně, svačinky, … Co začít děti krmit zdravou stravou u velkých jídel? Ve škole chybí kvalitní strava v jídelně, kde děti dostávají velké jídlo – oběd. Dokud budou dostávat k obědu buchtičky se šodo a nebo sladké knedlíky posypané cukrem, tak je žádná svačinka (i opravdu zdravá) nezachrání.

Proč se podobná kampaň netýká nepříklad zeleniny? 

Dle výzkumů dětem chybí návyk jíst zeleninu. Proč se tedy kampaň netýká tohoto? Rodiče zeleninu nekupují a mnohé děti některé druhy ani neznají. Proč jim tedy dávat pečivo, kterým se krmí celé dny? Proč naoko děláme změny, ale vždy problém chytneme za špatný konec tak, že je kolem toho jen velký humbuk, ale výsledky žádně?

 

Napadá vás k tématu něco? Neváhejte se o svůj názor podělit v komentářích.

 

 

Zaujal vás článek? Tak to se vám bude líbit i moje kniha.

Superčlověk - Najdi nejlepší verzi sebe sama