Jméno: Michal Turna
Vzdělání: Vysoká škola tělesné výchovy a sportu, obor: Sportovní a kondiční specialista
Zájmy: Sport, hudba, moderní technologie, vaření.
Můj život nikdy nebyl ničím výjimečný, možná se můj příběh podobá tomu vašemu. Po velice aktivním mládí a ukončení střední školy přišel zlom. Se začátkem studia na vysoké škole jsem ukončil fotbalovou kariéru. Po sérii zranění jsem se rozhodl, že sportovního vyžití budu mít dostatek na vysoké škole. To se odehrálo v říjnu roku 2009, bylo mi 19 let a v té době jsem se cítil skvěle a mé tělo vypadalo jako tělo sportovce.
Nová škola, prostředí a přátelé. Vše bylo nové, dá se říct, že jsem začal žít nový život. Jenže změn bylo tolik, že některé z nich by se daly označit za ty, které mi neprospěly. Večírky, stravování ve fast-foodech mezi přednáškami a podobné aktivity mi během prvního měsíce daly najevo, že se něco děje. Ano, dělo se, váha poskočila o dva kilogramy, 68 kilo bylo minulostí. To byl první měsíc, následoval další, další, čas doslova letěl, první zkouškové. A hele, měl jsem najednou během prvních půl roku skoro 15 kilogramů navíc. Sportovní aktivity jsem měl ve škole dost. Plavání, sportovní hry, gymnastika a další předměty jsem navštěvoval pravidleně, ale se stejnou pravidelností jsem zaskočil na oblíbený burger a colu.
Nejenže jsem se přestal cítit dobře kvůli tomu jak vypadám, zadýchával jsemse, ale najednou i se začalo objevovat čím dál tím více poznámek od spolužáků a přátel. Něco bylo špatně, věděl jsem to a teprve po půl roce jsem začal vlastně řešit, že bych s tím měl něco dělat. Přístup „ještě kilo, dvě navíc mě nezabije“ už jsem dále snášet nehodlal.
Psal se březen 2010, měl jsem 82-83 kg, záleželo na tom, jaké jsem si zrovna ten den naordinoval meníčko v „mekáči“ 🙂
Přichází první snaha něco shodit. Takže jsem si pustil televizi, popadl balíček brambůrků, limonádu a začal sledovat pořad o hubnutí. Bylo to lehké, měl jsem podle tohoto návodu jít do supermarketu a koupit vše s označením „light“ a jíst ty „polystyrenové“ oplatky.
Pustil jsem se do toho a asi po třech dnech moje snaha skončila. Ano, tak moc mi to chutnalo.
První pokus tedy nebyl úspěšný. Raději jsem dál poslouchal poznámky o mém břichu a druhé bradě. Občas to byla vlastně i sranda.
Jenže se bližil květen, v tu chvíli jsem si uvědomil, že zbývá jen chvíle a bude tu léto, že bych vlastně v létě rád lehl na pláž a užíval si a nezabýval se jen tím, kam schovám „pupek“. Pokus číslo dvě se nesl ve znamení „sice je to hnusný, ale musím to dát“ a tak jsem vesele pojídal stejné potraviny, jako v dietě čislo jedna. Tentokrát jsem vydržel déle, jenže ne o moc a zhruba po dvou týdnech jsem opět svůj boj s hubnutím vzdal.
Pokus číslo tři jsem odstartoval na začátku července 2010, byla ještě možnost, že se povede něco shodit do dovolené na začátku září. Tentokrát jsem vsadil na velké množství zeleniny, která mě však nikdy dostatečně nezasytila a tak jsem nakonec vždy sáhl po všech těch zázračných odtučněných produktech. Jogurty, sýry, vše v „light“ provedení a já měl pořád stejný hlad. Tentokrát jsem se držel opět o něco déle, téměř měsíc a půl, shodil jsem pár kilogramů, ale ze života jsem neměl radost. Byl jsem vyčerpaný, jídlo jsem si neužíval, omezoval jsem se. Zhruba v půlce srpna jsem svou dietu ukončil a těch několik kilo jsem do dovolené úspěšně nabral zpátky 🙂
Na pláži jsem se tedy cítil špatně, ostatně jako vždy, když jsem se nemohl schovat pod mikinu a nebo alespoň tričko. V říjnu začal nový akademický rok a ani tentokrát jsem spolužáky nepřekvapil změnou, která vzhledem z oboru studia byla potřeba.
Celý následující rok jsem zkoušel podobné diety, vždy jsem však ztroskotal a tak se to opakovalo jestě několikrát až do října 2011, kdy jsem narazil na video, kde Petr Mára vysvětloval princip diety, která mi zpočátku nedávala ani trochu smysl. Vlastně mi dal také nový pohled na slovo „dieta“, kdy nejde pouze o proces hubnutí, ale označují se tak veškeré stravovací návyky.
Všude samé tuky, nezdálo se mi to. Video jsem si pustil znovu, poslouchal pozorněji a navíc si uvědomil, že tam stojí Petr, vysoký chlap pojídající spoustu tuku, přitom na jeho těle přitom nebyl vidět žádný. Po skončení videa jsem začal využívat možností moderní doby a do internetového hledání jsem zadal heslo „Paleo dieta“, jak se nazývá soubor stravovacích návyků, které jsou inspirovány principy, které praktikovali naši předci více než 10 tisíc let před našim letopočtem.
Argumenty se opírají o to, že tělo se nestačilo adaptovat na změny ve stravování, které přinesla zemědělská revoluce a následný přínos nových potravin.
Hned druhé ráno jsem se začal stravovat tak, jak radil Petr. Hodně tuku, bílkovin, ze stravy vyřadit obiloviny, průmyslově zpracované potraviny a cukr. Ten brát pouze z ovoce a zeleniny a kompletně se vyhnout tomu rafinovanému.
Obecně se uvádí několik komplikací, které mohou v prvních dnech provádět přechod na novou stravu. Mě se však bolest hlavy, únava ani jiné potíže netýkaly a od prvního dne jsem zaznamenával samá pozitiva.
Energie bylo najednou více, nebylo mi tak těžko od žaludku a pravidelně jsem ubýval na váze. Během prvního měsíce jsem zhubnul 7 kilogramů. Můj ubýtek na váze vypadá opravdu neuvěřitelně a pro některé až zázračně, ale tělo při správném stravování vaši snahu ocení a udělá vám radost 🙂
Během prvního měsíce jsem si vše „oťukal“ a v tom dalším jsem přesně věděl, jak bude mé tělo na kterou potravinu reagovat.
Přesvědčil jsem se, že jsem jeden z těch, kterým nedělá dobře příjem obilovin, mléčných výrobků s nízkým obsahem tuku a nebo také „špatných“ tuků.
Druhý měsíc jsem při stejném režimu shodil 5 kilogramů. Ano, už jsem toho neměl tolik k hubnutí a navíc ta první kila jdou dolů vždy nejsnáze, protože dochází k prvotnímu pročištění těla.
Třetí měsíc jsem začínal na 71 kilogramech a zbavil jsem se dalších třech.
Sečteno podtrženo, za první tři měsíce jsem se rozloučil s 15 kilogramy, kterých jsem se zbavil jen díky úpravě jídelníčku, kdy jsem jedl maso, ryby, ořechy a spoustu jiných tuků, dále pak mnoho zeleniny a pil dostatek vody. Tyto potraviny jsou chuťově vynikající a rozhodně mě uspokojují chuťově více než například jogurt „light“. Navíc touto „opravdovou“ stravou člověk dokáže takto snadno zhubnout.
Po celou dobu jsem se cítil výborně, měl jsem více energie, pohybové aktivity jsem měl poměrně dost, ale byla to jen činnost, kterou jsem si „naordinoval“ sám, takže jsem hrál fotbal, chodil na procházky s našim pejskem a bavil se. Neřídil jsem se tedy radami dietologů, kteří by mě nejraději zavřeli na celý den do posilovny a nutili k těm všem nudným činnostem na strojích a pásech.
Do nového stravovacího režimu jsem se zamiloval, mnoho jsem nastudoval, přečetl spoustu knih a zjistil jsem, že není vhodnejší palivo pro mé tělo a nyní už se pravidly této diety řídím více než rok a půl a určitě nehodlám přestat.
Nakonec jsem se rozhodl založit grasa.cz, abych vás vedl světem opravdové stravy a zbavil vás problémů, které vás trápí.
A jaké je moje motto?
Jez jako člověk!