Hned v druhém dílu seriálu přichází první žena.
Jitce již ve 30ti letech chyběl elán a chuť do života. Díky knížce „Jídlo na prvním místě“ se dostala ke změně stravovacích návyků a hlavně ke změně myšlení, která pro ni byla podstatná.
„Seznámení s paleem pro mne bylo trošku zdlouhavé, nicméně jsem se k němu dostala a to je to podstatné. 1. srpna 2014 jsem chtěla začít s desetidenním jogínským půstem, který jsem již absolvovala v zimě. Během půstu se pil nápoj tvořený z javorového sirupu, kajenského pepře a citronu. Zimní půst se zdařil, cítila jsem se výborně, jak po fyzické tak i po psychické stránce, takže na ten letní jsem byla připravená, věděla jsem, do čeho jdu, nicméně to bylo peklo, které vládlo od prvního dne a po pěti dnech jsem to musela vzdát. Cítila jsem se špatně jak fyzicky, kdy jsem byla naprosto bez energie tak i po psychické stránce. V této době byla má nejlepší kamarádka mimo republiku, na dovolené a nejbližší kamarád se vytratil, takže fakt peklo. Naštěstí mám dlouholetého přítele na telefonu, který mi řekl, že je to blbost, když se tak cítím, že to není dobře a začal mi vyprávět o tukovém metabolismu a Vladu Zlatošovi. Posílal mi různé rozhovory a články s Vladem o tom, jak on to vlastně praktikuje a tak, takže jsem ležela ve vaně a poslouchala rozhovory o jídle a přemýšlela co a jak.
Čekal mě první nákup, kde převažovala zelenina, tučné mléčné výrobky, maso, nějaké vločky, žitný chléb a další suroviny, jenže jsem si připadala zase jako na nějakém dietním jídelníčku tak jsem začala pátrat dál. Vladův směr byl dobrý, nicméně jsem věděla, že to není to pravé. Opět od kamaráda na telefonu se ke mně dostala zmínka o knížce „Jídlo na prvním místě“. Název jsem si nejdříve vůbec nevzala do hlavy, nicméně jakmile jsem přišla po pár dnech před knihkupectví tak jsem žhavila telefonní dráty, jak že se to vlastně knížka jmenuje a šla jsem si ji koupit no a od té doby v tom „lítám“. Knížku jsem přečetla jedním dechem, frčela na nákup, který se od té doby složením už nezměnil. Po pár dnech jsem narazila na paleo skupinu na facebooku a když byl nějaký problém nebo nejasnost měla jsem se na koho obrátit, za což všem moc děkuji.
Neskutečně mi to vyhovuje, za devět měsíců mám dole 22 kg a tím má cesta vůbec nekončí. Cítím se báječně. Zdravotní problémy které jsem měla, byli všechny spojené s mou obezitou, tak začínají odeznívat. Občasné migrény, kterými jsem trpěla, jsou pryč, objeví se opravdu vyjimečně a to většinou z nedostatku tekutin nebo po extrémně stresové situaci. Vrátila se mi menstruace, kterou jsem měla jednou za půl roku, což pro mě, jako pro ženu byl problém dosti velký. Bohužel s velkým úbytkem váhy se zintenzivnila bolest zad, lékařem vysvětlená tak, že páteř byla zvyklá fungovat s velkým zatížením a teď se všechno rychle změnilo, takže mě čeká začátek cvičení a zpevňování vnitřního svalstva, které mám zcela ochablé. Tímto bude nastávat další etapa, související s novým paleo životem.
Paleo mi hodně přineslo, přineslo mi chuť do života, která mi poslední dobou už v mých 30ti letech chyběla. Až teď, když mám o dvacet kilo méně, zjišťuji, jak mě má váha velmi omezovala. Což jsem dříve nebyla vůbec schopná vnímat a všem jsem tvrdila, že je mi dobře a fajn.
Nejen, že se mi zlepšila fyzická stránka, mám více energie, také má paleo velmi pozitivní vliv na mou kvalitu vlasů, nehtů a pleti. Psychicky se cítím velmi v pohodě, vyrovnaná, optimistická a většinu času pozitivně naladěná.
Před časem jsem dostala zajímavou otázku: „Co je můj cíl?“ Když jsem se nad tím zamyslela, tak já žádný cíl stanovený nemám, protože se nechci vracet k předešlému způsobu života. Kdo by se také chtěl vracet ke dnům, kdy strávil většinu času doma před televizí, kdy ho nic nebavilo, kdy jedl polotovary bez chuti? Myslím, že nikdo, tedy ani já. Neberu paleo jako dietu, ona to dieta není, protože slovo dieta mám spojené se strašným omezováním a trpěním hlady, jídlem, které je bez vzhledu a chuti. Paleo je pro mě úžasné jídlo plné pestrých barev a hlavně luxusních chutí, čistých chutí bez aromat, chemie a dochucovadel.
Sice mě čeká ještě dlouhá cesta, protože 30 letá konzumace všeho má své tvrdé následky, nicméně vím, že ta cesta bude krásná, cesta která mě bude bavit a hlavně mi pomůže najít sama sebe.“
Rádi byste se podělili i o svůj příběh? Napište na michal@grasa.cz a rád já váš příběh rád zveřejním.