Přerušovaný půst je žhavým tématem poslední doby, ještě aby ne 🙂 Jedná se o stravovací schéma, kdy pravidelně či nepravidelně necháváte vlastní tělo hladovět. Od několika málo hodin až po celé dny.
Pro jedny obrovský strašák, pro druhé smysluplná strategie, dodávající vašemu tělu na fyzickém i mentálním výkonu, mající mnohé znatelné zdravotní benefity.
Tradiční doporučení o zdravé stravě hovoří o nutnosti přijmout porci každé dvě až tři hodiny, s čímž se dostáváme na zhruba pět až šest jídel denně. Může to být pořádná otrava. Více času v kuchyni, více času u stolu. A všude samé krabičky. Eh!
Přerušovaný půst (IF, z angl. Intermittent Fasting) je často terčem kritiky a intenzivně diskutovaným tématem. V očích mnoha odborníků se totiž jedná o další z mnoha trendů ve výživě. IF však není žádnou novinkou! Poslední desetiletí nám sice bylo neustále zdůrazňováno, jak jsou snídaně a všechny možné svačinky důležité, ale je to vlastně podobné jako s tvrzením, že jsou tuky špatné. A jak to dopadlo 🙂
Přerušovaný půst je mainstream!
Vlastně byl… Miliony let zpátky se jednalo o přirozený model stravování. Lovci a sběrači toto praktikovali v podstatě celý život. Záleželo velmi na tom, jak se jim dařilo při lovu, sběru, a také na ročním období. Pravidelně se tedy stávalo, že jedli například jen jednou denně, někdy jednou za dva dny, někdy i za delší dobu. A někdy zase jedli hodně, ve velkém. Praktikují to tak i dnešní lovci-sběrači, kteří mají velmi podobné podmínky jako naši předci. Svou stravu si obstarávají sami a když není, tak bez ní dokáží vydržet i několik dnů. Přesto mají obrovský výkon, jsou fit a téměř netrpí nemocemi. Když nemají tři hodiny co jíst, tak se prostě nezblázní, ne jako my. Pokud nemáme pár hodin svačinku, tak jsme nervózní a máme chuť hřešit a sníst cokoliv, jen abychom prostě něco snědli. Jíst 5 krát denně je pouhý zvyk, nikoliv potřeba.
Nudíme se, proto jíme
Léta praxe mě utvrdila v jednom – jíme z nudy. Samozřejmě toto neplatí úplně pro všechny, ale… Ráno přijdete do kanceláře a posnídáte. Za hodinu či dvě si dáte svačinku, aspoň hrst něčeho. Pak už jdete pomalu na oběd. Odpolední svačinka je nutnost. Po práci si dáte doma véču a u televize si ještě zobnete. I když jíte zdravé potraviny, tak je toho prostě hrozně moc a celý den nutíte tělo trávit. Ve chvíli, kdy se zamyslíte, proč jíte tolikrát denně, si zřejmě řeknete, že protože máte hlad. A máte opravdu hlad? Nebo jen chuť. Nebo jíte ze zvyku. Nebo snad z nudy?
Jednoduše řečeno – mít hlad po dvou hodinách od posledního jídla určitě nebudete. Jenže ono je to sezení v kanceláři mnohdy náročné. Hlavně psychicky. Takže si pracovní dobu zkracujeme a zpříjemňujeme, a že nám jídlo umí život pořádně zpříjemnit 🙂
Přerušovaný půst prospívá
Půstování není zdravé… Se říká. Zdravé není jíst neustále bez možnosti nechat naše tělo a trávící ústrojí odpočinout. Kdo IF vyzkoušel, tak moc dobře ví, že pocitově tělu prospívá. Člověk se cítí tak nějak lehčí, svěží, nemá potřebu neustále něco jíst a vnese do svého života tak trochu řád.
To byly pocity, teď nás čeká trochu vědy a studií. Jedním z oblíbených následků půstování je efektivní hubnutí. Ano, funguje. Dále se pak můžeme podívat na zlepšení krevního tlaku či optimalizaci hladiny krevního cukru. V případě, že IF budeme kombinovat s kvalitním spánkem, zdravou stravou a pohybem, tak můžeme očekávat skvělé výsledky. Průzkumy a zkušenosti ukazují, že IF funguje lépe u mužů. Na tělu jsou výsledky znát o něco dříve a muži mohou sáhnout k daleko striktnějším formám. Ale i tak platí, že pro ženy není IF ničím špatným, jen je potřeba více schéma ladit a pozorovat reakce svého těla.
Jak na to?
IF nemá přesně dané hranice a každý jej může přizpůsobit vlastním potřebám. Mezi nejčastější způsoby však patří tyto
- 8/16 (8 hod. okno pro jídlo, 16 hod. půst)
- 4/20 (4 hod. okno pro jídlo, 20 hod. půst)
- 24 hod. půst
Ve výsledku budete pozorovat zlepšení (avšak mírnější) i při 12/12. To už nechám na každém, vyzkoušejte. Vyzkoušejte i určitou nepravidelnost, a to tak že se schématu můžete držet například 5 dnů v týdnu a zbylé dva dny (ne)jíst dle potřeby. Opět musíme přihlédnout k režimu jednotlivce – zda se jedná např. o sportovce s několikahodinovou zátěží během týdne či člověka, který pouze celé dny sedí.
Pro koho IF není?
Upozorňuji, že půsty nejsou pro každého. Záleží na věku, pohlaví, aktivitě, předchozích návycích a podobně. Někteří lidé mohou trpět sníženým fyzickým či mentálním výkonem. Jednomu prospěje vynechání snídaně a bude se cítit skvěle, druhému může vyhovovat vynechání večeře. Navíc je třeba si uvědomit, že naše tělo je na určitý režim navyklé, což znamená, že první dny mohou být krušné a to hlavně ve chvíli, kdy skočíte po hlavě do nějaké striktnější varianty.
Dále je potřeba přihlédnout i k vašemu mentálnímu stavu a vztahu k jídlu – jistě není úplně nejlepším řešením pro ty, jež mají zkušenosti s PPP, zde bych byl opravdu opatrný. Navíc i u IF platí, že se naše tělo v průběhu roku mění, přizpůsobuje vnějším vlivům a má jiné nároky. Většina lidí se bude s IF lépe vypořádávat v létě než v zimě a tak dále.
Ano či ne?
Ano, ale… Půsty jsou zkrátka o pozorování vlastního těla a následné vyhodnocování jeho reakcí. Klidně si v prvních týdnech zapisujte pečlivě časy, velikosti porcí jídel i seznam samotných surovin, které přes den přijmete. Bude se vám následně celý experiment hodnotit lépe. A z experimentu se jednoduše může stát dlouhodobé stravovací schéma, třeba i životní styl.
Já se pravidelných půstů držím již něco kolem dvou let a cítím sám na sobě, že to byl krok správným směrem. (zde to celé začalo)
Co vy a půsty? Podělte se v komentářích.
Naučím Vás vše o Přerušovaných půstech od A do Z
- 22 lekcí
- 110 slajdů prezentace
- 3 hodiny a 10 minut informací
- 8 let zkušeností…