Stále se diskutuje, jak vlastně probíhal vývoj lidského stravování a vězte, že teorií je mnoho a každá z nich má za zády řadu argumentů. Dnes tu máme článek, kde jsem sloučil názory několika expertů na Paleo a Primal dietu a rád bych se s vámi podělil, jak se k této problematice staví například velikáni v oboru – Mark Sisson, Loren Cordain a další.
Člověk se na této planetě vyskytuje zhruba 14 milionů let, období paleolitu se datuje zhruba od 2,5 milionu let před naším letopočtem do roku 8 tisíc let před naším letopočtem. Toto období zabírá 99 % dějin lidstva, to je ohromně dlouhá doba a posledních deset tisíc let, kdy člověk vymyslel zemědělství, je proti tomuto období zanedbatelným časovým obdobím.
Problém člověka a jeho těla je v tom, že se za tuto dobu nestihl adaptovat na některé plodiny, které se začali produkovat až po této zemědělské revoluci. Organismus však najednou začal dostávat jiné suroviny a postupem času se tyto novinky rozšířili natolik, že původní jídelníček byl z velké části vystrnaděn.
Řekněme tedy, že z posledních zhruba dvou a půl milionů let člověk konzumuje obiloviny teprve deset tisíc let, z toho v posledních desítkách let denně v podobě pečiva a jiných pokrmů. To je pro něj obrovská změna. Paleolit byla doba masa, ryb, zeleniny, kořínků, ovoce, ořechů a také některých travin.
K zásadní změně našeho jídelníčku došlo po příchodu zemědělské revoluce. V této době lidé poprvé začali přijímat velké množství sacharidů v podobě obilovin, jako je rýže, kukuřice, pšenice, oves, ječmen, žito. K doplnění sacharidů ještě navíc sloužili luštěniny, ovoce, bobule a některé škrobnaté kořínky. Také se začali objevovat mléčné výrobky a cukr. Od této doby docházelo k častým změnám jídelníčku, jelikož zemědělství nabízelo mnoho možností pěstování nových surovin.
Například již zmíněné mléko, vyskytující se v naší stravě teprve 9 tisíc let, však vyvolává rozpory a například Sisson konzumaci tučných mléčných výrobků nezakazuje a nechává každého jedince testovat toleranciorganismem na sobě samým.
Sůl se začala v naší stravě objevovat před 6 tisíci lety, stolní cukr před 2,5 tisíci lety, což je opět velmi krátká doba, a takových surovin je mnohem více. To tedy znamená, že stolní cukr lidstvo používá zhruba tisícinu doby od vzniku Paleolitu. Samozřejmě nesmíme přehlédnout fakt, že tento cukr je dnes zapojen v každodenním jídelníčku a neustálý nárůst cukru v potravinách je jasně prokazatelný.
Sami vidíte, že změn proběhlo nemálo a je tedy načase uvědomit si, že tisíce let jsou dlouhá doba, ne však na to, aby se tělo dokázalo na některé suroviny dostatečně adaptovat. A nesmíme samozřejmě zapomenout na to, že na velkou část z nich se nikdy neadaptuje, jelikož se bude bránit přijímání škodlivých látek, které jsou ve výše uvedených surovinách hromady.