12957667_478499485669361_8670104325317956957_o

Pozvánku k rozhovoru přijala populární česká blogerka Lucie Grusová. Je autorkou paleosnadno.cz a může se pyšnit velmi širokou paletou receptů, které jsou nejen velmi originální, ale navíc i lahodné a krásně vypadají. Pojďte se podívat do Lucčiny kuchyně. Přímo pod pokličku!

 

 

Ahoj Lucko, v současnosti patříš bezesporu k nejznámějším paleo blogerům. Jak ses ke sdílení svých receptů vůbec dostala a co považuješ ve své prozatimní kariéře za vrchol?

Ahoj, Michale. Nejznámějším? No, možná v Čechách a jen co se týká receptů. To je totiž moje parketa, vaření mě bavilo už od dětství. Ale znalostmi ohledně výživy značně pokulhávám za jinými.

Ke sdílení receptů a založení vlastního blogu mě vyhecoval jeden nejmenovaný člen facebookové skupiny Paleo+Czecho-Slovakia (zdravím, Davide ;-)). Občas jsem ve skupině sdílela některé své jídlo a on mě vždy pošťuchoval, že už je to na založení blogu. Tehdy mi to připadalo jako naprosto nereálné. Já a blog? Kdo by to četl? 😀 Přesto se stalo a já si ho založila (ono je to totiž mnohem jednodušší, než jsem si myslela).

Vrchol kariéry? Na moje zaměstnání se mě asi neptáš 😀 Ne, vážně. Svoje blogování jako kariéru neberu, je to koníček. Tedy teď už spíš kůň, kterému se podřizuje velká část mého volného času. Ale moc mě to baví. Za vrchol tohoto svého “koně” asi považuji přízeň čtenářů. Ohromně mě těší, že se ke mně na blog vrací, vaří podle mě a sdílí se mnou jejich úspěchy se změnou stravování. Samozřejmě, vydání kuchařky je takové malé splnění mého snu. Jenže bez čtenářů, jejich přízně a zájmu by to neznamenalo vůbec nic.

 

Kdy sis uvědomila, že právě vydání kuchařky má smysl? Bylo to spíše na základě poptávky, nebo jsi do toho šla sama od sebe a doufala, že o ni bude zájem?

Tak trošku na základě obojího. Samozřejmě úplný skok do neznáma to nebyl, nějakou odezvu z cílové skupiny jsem měla. Jenže už při organizaci kurzů vaření jsem se naučila, že projevený zájem ještě nutně nemusí znamenat nákup (a taky často neznamená). Přesně tak je to i s kuchařkou. Někteří z těch, kteří po ní nejvíc volali, si ji ještě nepořídili a nepředpokládám, že by tak ještě udělali. Naopak mi ale píše spousta lidí, že se jim kuchařka moc líbí, a já jejich jména neznám ani virtuálně (třeba ze skupiny na FB). Těch je naštěstí mnohem víc 🙂

Screenshot 2016-08-27 00.29.19

 

Jak dlouho ti celkově příprava a vydání kuchařky trvala? Vzpomeneš si na nějakou kuriózní či zábavnou příhodu, která se stala při vytváření? Ať už při tvorbě samotné nebo například při prodeji.

Příprava trvala dlouho, mnohem déle než jsem plánovala a očekávala. Za vydáním e-kuchařky se totiž skrývá spousta činností a nutných úkonů, které mě na začátku ani nenapadly. A to je možná dobře. Kdybych přesně věděla, do čeho jdu a kolik času mi to zabere (a nejen mně), tak se do toho možná ani nepustím. Na druhou stranu, naučila jsem se díky tomu spoustu nových věcí, které mě ohromně baví.

“Veselé historky z natáčení” žádné nemám. Když jsi zavřený v kuchyni, nebo sedíš za počítačem a sepisuješ recepty, moc zábavných situací nenastane. Pokud ovšem nepočítám situaci, kdy jsem měla na nízkém stolku naaranžovaný talíř s jídlem na focení a potřebovala jsem si ještě pro něco doběhnout do kuchyně. To, že recept bude mít opravdu úspěch, mi došlo hned vzápětí, když jsem se vrátila k dokonale vylízanému talíři (včetně chilli papričky). Vedle něj seděla moje fenka a koukala na mě stylem: “Já nic, já tu vůbec nebyla!” Přiznám se, že jsem neskákala radostí do stropu při představě, že musím dojít znovu nakoupit, jídlo opět kompletně uvařit, naaranžovat a vyfotit. Teď už se tomu směju, ale tehdy mě to pěkně rozhodilo. Hodně mi to nabouralo harmonogram, ve kterém jsem musela každý den vymyslet jedno nové jídlo, uvařit ho, nafotit a sepsat recept, abych stihla termín vydání. Nakonec jsem ho sice stejně nestihla, ale za tím se schovávaly jiné důvody, než jedno “zblajznuté” jídlo 🙂

 

V poslední odpovědi mě zaujaly pojmy “naaranžovat” a “vyfotit”. V dnešní době se jí hodně očima a tvou silnou stránkou je právě krásný servis jídla a jeho fotografie. Kde ses toto naučila? Jsi zkušená fotografka, nebo jsi s tím začala až při blogování? Učila ses okoukáváním technik ostatních nebo jsi navštívila třeba i nějaký fotografický a foodstylovací kurz?

Díky za pochvalu 🙂 Ta vždycky potěší. Tím spíš, když jsem úplný laik. Fotit, a nejen jídlo, jsem začala až s blogem. Na začátku jen s obyčejným mobilem, bez jakýchkoliv znalostí základů kompozice, nasvícení, barevnosti a foodstylingu. Ani teď nejsem žádný znalec, jsem stále na začátku a pořád se učím. Nasávám inspiraci z mnoha různých zdrojů, snažím se ale nekopírovat, jít svou vlastní cestou.

Navštívila jsem 2 kurzy (jeden zaměřený na focení jídla – ten byl naprosto geniální, takže jsem ho s nadšením absolvovala hned dvakrát, druhý se týkal čistě foodstylingu – ten mi moc nedal, bylo to příliš vyumělkované, pro blogování absolutně se nehodící, spíš někam do moderní 5ti hvězdičkové restaurace).

Mám před sebou ještě zatraceně dlouhou cestu, ale moc mě to baví. Focení jídla jsem naprosto propadla. Už nedokážu projít jen tak bez povšimnutí okolo různých bazárků a vetešnictví, všude hledám nějaké poklady, které by se mi hodily na fotky, v místních látkách už mě znají jako šílenou zákaznici, která chce z různých rolí odstřihnout pouze 30 cm látky pro dekoraci, z blešáku často odjíždím s plným batohem věcí, ve kterých jiní vidí jen veteš k vyhození. Mám toho doma už tolik, že si budu muset jeden pokoj změnit na takový menší ateliér. Prostě se mi z toho stal kůň 😀

 

Kolik je na tvém blogu v tuto chvíli receptů? Já osobně číslo neznám, ale byl jsem šokovaný, když jsi oznámila kuchařku s téměř stovkou nových receptů. Recepty sama vymýšlíš kompletně, nebo se i inspiruješ, okoukáváš a pak upravuješ dle svého již hotové recepty?

Aktuálně je na blogu 258 receptů. V kuchařce je přesně 92 receptů (na každý letní den jeden), z toho 64 úplně nových, které na blogu nejsou a ani nebudou. V těchto týdnech pracuji na další kuchařce, pro zimní období, která bude opět obsahovat recept na každý den. Drtivá většina jich bude kompletně nových.

Recepty si vymýšlím. Samozřejmě, bez inspirace to nikdy nejde, nežijeme ve vzduchoprázdnu. Člověk čerpá nápady všude, aniž by je vědomě hledal. Tamhle ochutnáš něco zajímavého u známých či v restauraci, tuhle na tebe něco vyskočí z internetu. Nikdy ale neopisuju cizí recepty, vždy vařím podle sebe, aktuální chuti a dostupných surovin. Podle receptů jsem nikdy nevařila, takže to pro mě až tak nové není. Teď jen musím svoje jídla navíc vyfotit a sepsat recept. To je vlastně jediný rozdíl. I když dost zásadní 🙂

 

A jak tě napadlo, že budeš své kuchařky vydávat podle ročního období? Mně osobně to přijde jako zajímavé řešení, ale často se spíše v kuchařkách setkáme s absolutním mixem všeho a nebo také podle chodů – například kuchařky zaměřené jen na hlavní jídla nebo dezerty.

Však ta moje kuchařka je taky absolutní mix všeho. Jen prostě s důrazem na využití sezónních surovin. Vedly mě k tomu 2 věci. Hodně lidí si stěžuje, že se změnou stravy přichází i zvýšené náklady. To je sice pravda, ale právě s využitím místních sezónních surovin se to dá hodně zmírnit. Cuketové bramboráčky vás koncem léta vyjdou na pár korun, v zimě to už bude mnohem horší. Taky se nebudete v zimě shánět po vodním melounu, protože v nabídce prostě není. Jenže u jiných druhů zeleniny a ovoce je nabídka celoroční (třeba papriky a rajčata). Takové druhy se ale pěstují hodně daleko od nás, musí absolvovat dlouhou cestu a aby ji “přežily”, sklízí se nezralé a nechávají se dojít cestou. Je pak taková zelenina bohatá na vitamíny a živiny? Myslím, že moc ne. U masa už lidi o původu přemýšlí, u zeleniny a ovoce to tak mnohdy není. Nemám nic proti tomu, když si člověk během zimy občas dá vedle masa na talíř rajče a okurku. Neměl by ale na tom mít postavený celý jídelníček.

Zkrátka, chtěla jsem lidem poskytnout inspiraci, jak ze sezónních surovin vykouzlit kompletní menu. Léto byla taková “zahřívačka”, to je surovin hodně. Zima bude větší oříšek, ale nápadů mám naštěstí dost, takže je na co se těšit.

 

Spousta lidí volalo i po papírové kuchařce, v letní verzi se však nedočkali. Nepřesvědčil tě velký zájem o papír v tom, že bys měla pro zimní edici vydání klasické knihy zvážit? Přeci jen si lidé ještě rádi prolistují papírovou knihou a u kuchařek to platí dvojnásob. I pro tebe musí být velká výzva a lákadlo držet v ruce svou opravdovou knihu.

Omlouvám se předem, jestli to bude znít nabubřele, ale pro vydání papírové knihy a její rentabilnost je ta tebou zmiňovaná “spousta” hrozně málo. Finančně je obrovský rozdíl vydat e-book a papírovou knihu. E-book, pokud jsi šikovný, umíš pracovat s grafikou a různými editačními programy, si můžeš vydat sám s minimálními náklady. U tištěné knihy, i když si velkou část přípravné práce (fotografie, sazba textu, grafika atd.) uděláš sám, vždy zaplatíš nemalé náklady za tisk a následně distribuci, aniž bys tušil, kolik se knih vůbec prodá.

Druhou variantou je, že tě osloví nějaké nakladatelství, nebo ty je naopak jako autor. Tady jsou samozřejmě náklady na bedrech už někoho jiného, ale tvoje kniha si pak už žije tak trošku svým vlastním životem.

Preferenci tištěné knihy naprosto chápu. Taky mám raději kuchařky, ve kterých si můžu krásně listovat, otáčet stránky a kochat se krásnými fotkami, představovat si, jak které jídlo chutná (tedy tohle jde i v té elektronické verzi 😉 ). Nicméně na tištěné verzi mé kuchařky zatím nepracuji. Slovo “zatím” jsem použila záměrně. Třeba jednou vydám klasickou kuchařku s recepty na celý rok, nebo výběrem těch nejlepších. Uvidíme.

A k té výzvě a lákadlu držet v ruce svou opravdovou knihu – dvě papírové knihy už jsem napsala. I když tedy byly z úplně jiného soudku – týkaly se počítačů. Takže tohle už jsem si splnila 😉

 

Kdybys mohla uvést tři tvé nejoblíbenější recepty z kuchařky, které by to byly?

Tak to je zatraceně těžká otázka. Hodně záleží na aktuální chuti a příležitosti, pro kterou vařím – zda jen pro sebe, pro hosty, doma nebo někde mimo. Ale kdybych musela vybrat jen 3, tak pak určitě něco mexického (například Mexické pečené batátové nudle – tuhle kuchyni naprosto miluju), pak něco s rybou, protože těch není v našem jídelníčku stále dost (Tuňákové placičky) a něco sladkého na závěr (třeba Kávovou zmrzlinu). To bych si třeba teď hned dala moc ráda. Uvaříš mi to? 😉

 

Vařit mistrovi? To si netroufnu 🙂 Ale rovnou můžeme dát ochutnat čtenářům… (daších více než 30 stran ukázky s 10 kompletními recepty si můžete stáhnout zde a také si přečíst mou recenzi zde)

 

Screenshot 2016-08-27 00.37.09

Screenshot 2016-08-27 00.37.23

Screenshot 2016-08-27 00.35.10

Screenshot 2016-08-27 00.36.12

Screenshot 2016-08-27 00.37.59

Screenshot 2016-08-27 00.38.30

A máme tu úplně poslední otázku. V čem bys chtěla svou práci zlepšit? Jaké změny provést? Kde máš ještě rezervy? Ať už se jedná o blog či třeba i další kuchařky. Jistě máš mnoho zpětné vazby a už se ti v hlavě honí, na čem zamakat do příště. Možná si tu na sebe můžeš uplést takový malý bič 🙂

Rezervy musí mít člověk ve všech oblastech. Jakmile je nemá, nemůže se někam dál posunout a končí. Začne se nudit. Já je cítím opravdu všude, ale nejvíc asi v technice focení. Stále mi to nejde tak, jak bych si představovala a přála. Jak už jsem zmiňovala, vím, že mám v tomhle směru před sebou ještě hodně dlouhou cestu. Ale celý ten proces učení mě opravdu moc baví a užívám si ho.

Zpětná vazba na kuchařku je veskrze pozitivní. Jedinou výraznou výtku (kromě občasných překlepů či vypuštěné ingredience v postupu) jsem obdržela na to, že se více nevěnuji vysvětlení některých, pro někoho možná exotických a nezvyklých surovin. Neuvědomila jsem si, že některé ingredience, které já už beru jako běžnou položku v mé lednici či spíži, ostatní třeba neznají. Takže to bych ráda v zimní kuchařce napravila.

Bič si na sebe pletu v představě a plánech natáčet krátké video recepty. Vím, že viděné je mnohem přehlednější než jakýkoliv, byť sebepodrobnější, text. Dokážu si představit, že by byly součástí e-kuchařky. Taková malá výhoda oproti případné tištěné verzi. Zatím je to ale jen nápad, na kterém bude potřeba podrobněji zapracovat.

Ráda bych také na své stránky doplnila i nějakou přehlednou infografiku týkající se Whole30. Takže plánů je hodně, bohužel potřebného volného času už tolik ne. Ale já se s tím poperu 🙂

 

Díky za rozhovor, ať se ti daří a přeji ti co největší přízeň fanoušků 🙂 Máš nějaký vzkaz na závěr pro čtenáře?  

Michale, já díky za rozhovor, i za přání. Čtenářům můžu vzkázat jen jediné: “Díky za váš zájem. Pokud se vám podle mých receptů bude dobře vařit, bude vám chutnat a změna jídelníčku vám pomůže třeba zdravotně nebo v boji s přebytečnými kilogramy, pak má moje práce význam. Protože to je přesně ten důvod, proč to všechno dělám. Na viděnou v kuchyni 🙂 “

 

Zaujal vás článek? Tak to se vám bude líbit i moje kniha.

Superčlověk - Najdi nejlepší verzi sebe sama