Desítky stánků s velmi rozdílnou nabídkou nápojů či pokrmů při zachování vynikající kvality a zpracování srdcem, tak by se dal v jedné větě shrnout svátek jídla, jímž bezpochyby Street Food Festival je. Tento rok se konala tato akce již potřetí, což svědčí o obrovské popularitě a podle ohlasů je jasné, že se můžeme těšit i na další ročníky. Pojďme se podívat, jak jsem si užil SFF já – člověk s dosti specifickými požadavky na stravu.
Akce se konala v neděli 12.10. a její začátek byl naplánován na desátou hodinu ranní. Údajně hned od prvních chvil se začaly valit davy lidí. Já jsem dorazil zhruba půl hodiny po poledni a místo konání, Holešovické Výstaviště, bylo opravdu naplněné lidmi toužícími po ochutnávkách všemožných výtvorů místních prodejců.
Já, povětšinu času Paleo, někdy spíše Primal jedlík, jsem měl jasno – neměl jsem náladu na nějaké extra hřešení a tak jsem si stanovil jasná pravidla a ochutnal jsem vše co splňovalo parametry Primal stravování.
Od první chvíle jsem si SFF užíval. Potkával jsem známé tváře a na mnohé ze známosti pokyvoval. Dokonce jsem potkal i absolventy mého kurzu a přátelsky s nimi poklábosil. Čím dál více jsem se však soustředil na jídlo, protože se mi opravdu sbíhaly sliny. Opravdu mě to tak pohltilo, že jsem naprostou většnu jídel a stánků zapomněl vyfotit. Prostě jsem si to užíval a choval se jako typický návštěvník, nikoliv jako reportér. Dva super foto-reporty najdete zde od Marka Bartoše a zde od Kitchen Story.
Můj první chod představovala polévka – brokolicový krém s ořechy a kozím sýrem. Byla vynikající a za 49 Kč to byla opravdu příjemná porce. Smetanově jemná chuť v kontrastu s ořechy byla moc fajn. Jen škoda, že kozího sýru bylo poměrně málo, ten totiž trochu zapadl. Tuto dobrotu jsem si dal ve food trucku od Fresh bedýnky .
Miluji kávu a už před příchodem jsem věděl, že se mám na co těšit. První kávovou zastávkou byl Brewbar, kde jsem ochutnal filtrovanou kávu a zvolené Bokasso bylo opravdu moc dobré. Stánek byl moc pěkný, vše uhlazené a baristům jejich slušivé róby opravdu padly. Navíc zde byla k ochutnání Cascara, což mnohým jistě udělalo radost. Já jsem si však nechával místečko na jiné pochutiny. Jak to tak bývá, příprava kávy zabere pár chvil a tak se u stánku tvořila fronta. Naštěstí nebylo kam spěchat 🙂
Přišel čas na další chod a ten jsem si vybral ve vietnamském stánku (bohužel jsem úplně zapomněl jeho název), kde jsem si dal hovězí maso pěti chutí se zelenými fazolkami. Maso bylo dokonalé, úplně se rozpadalo a já věděl, že jsem se rozhodl správně. Asi nejsem jediný, kdo si opravdu pochutnal, protože cca za další hodinu už byl tento pokrm vyprodaný.
Ve volné chvilce jsem procházel Twitter a narazil jsem na zprávičku od autorky Paleolifystyle.cz o vynikajících bezlepkových brownies. Ani chvilku jsem nezaváhal a poprosil ji o nasměrování.
Ještě než stačila odepsat, tak jsem stál u stánku a věděl, že jsem na tom správném míste. Usměvavá trojka z brněnské čokoládové manufaktury Ajala mě dlouho nemusela přemlouvat ke koupi. Hned jsem si jeden kousek vybral. Cena 65 Kč je sice trochu vyšší (u jiných stánků se dal podobný kus pořídit od 25 Kč), ale rád si za kvalitní výrobky připlatím.
Výroba podobného dortíku totiž nese o mnoho vyšší náklady, je potřeba použít mnohem více surovin. Sympaťáci za pultem mě bavili a při mých dotazech jsme se dost i zasmáli. Samozřejmě jsem se dostal i k ochutnávce jejich super čokolád a musím říci, že byly všechny vynikající. Kvalitu potvrzují i samotnou spoluprací s kavárnami Můj šálek kávy či I need coffee.
Všichni víme, že při slunných dnech je třeba doplňovat tekutiny, takže jsem vyrazil na další kávu 🙂 Bylo opravdu krásně, tak jsem využil nabídky Kávového Klubu a dal si jejich Ledový filtr, což bylo super řešení. Tento stánek mám odzkoušený z jiných akcí a šel jsem na jistotu. Běžně je lze potkat na Náplavce a věřte tomu, že toto je na české kávové scéně jedna z nejlepších možností.
Samozřejmě jsem se zastavil za pár lidmi, s kterými se znám osobně a velmi mě překvapila Biting Hanah, kde si Věrka koupila ostružinový cheesecake a chválila ho snad až do nebes.
Dále jsem se musel stavit za Sushiqueen, se kterou jsem se seznámil zhruba před měsícem, ale moc jsem se u jejího stánku neohřál, protože fronta byla obrovská a byl jsem nekompromisně vytlačen 🙂 Jako tradičně jí pomáhal Yuki a i já jsem ochutnal lososové nigiri. Hádám, že není potřeba dalšího komentáře – obrovská dobrota.
Na závěr jsem navštívil pro mne neznámou dvojku prezentující kávu berlínské pražírny The Barn. Jmenují se jednoduše My Dva Filter Lab a kromě filtru od The Barn nabízeli také vietnamskou kávu s kondenzovaným mlékem, o kterou byl ve frontě velký zájem. Moc jsem si pochutnal a servis byl skvělý. Vše bylo vyřízeno rychle a s úsměvem. Tuhle dvojku budu asi muset vyhledat častěji.
Návštěvníci měli samozřejmě možnost ochutnat i nejrůznější ryby, špízy nebo třeba naked burgery. Dále jsme mohli pořídit ghí či čerstvou zeleninu. Bylo toho opravdu hodně a zcela jistě byla chyba snídat v pozdějších hodinách.
Lidé, kteří nevyhledávájí žádné speciální diety, měli ještě mnohem větší volnost a myslím, že si úplně každý našel to své a svátek dobrého jídla si užil.
Já se budu těšit na další podobné akce a už nyní mám v kalendáři místečko na Prague Coffee Festival, jenž se uskuteční v půlce listopadu.
Navštívili jste SFF nebo nějakou podobnou akci? Podělte se do komentářů s vašimi zkušenostmi.