Míša Luňáčková, autorka blogu Yummy Paleo, nám dnes doslova otevírá dveře do své kuchyně.

Tam toho také nejvíc pro blog vzniká. Spousta receptů, krásné fotky a hlavně šíření myšlenky, že zdravá strava může lahodit nejen našim chuťovým buňkám, ale i oku.


Ahoj Míšo, vítej… copak jsi dnes vařila? 🙂

Ahoj Michale, děkuju moc za milé uvítání. Zrovna mám na plotně v pánvi kari se zeleninou 🙂 


Hodně na tvém blogu a sítích (Facebook, Instagram) vídáme tvé dcery. Vařit zdravě je jedna věc, ale s dětma je to trochu jiný level. Jak se stavíš ke stravování dětí a jak se oni naopak staví k nabízené stravě? Máš nějak jejich stravování nastavené a jaké to má pravidla?

Určitě jedí moje děti jinak než zcela průměrná česká rodina. Strava u dětí je do jejich tří let zcela zásadním faktorem, který ovlivňuje jejich zdraví, vývoj a chování. A to i do budoucna. Svým dětem omezuji lepek, cukr a veškerá sladidla, co to jde. Kupuju opravdové jídlo, objednávám bedýnky a bio maso od farmářů. Vařím často poctivé domácí vývary a ty se snažím používat do všech základů. Fermentuju zeleninu, v létě zase limonády a ovoce. Co se týče mléčných výrobků, tak jim kupuju kvalitní plnotučné výrobky a čistě bílé/přírodní. Příchutě si doma vytvoříme sami. Pokud má manžel nebo děti chuť na pečivo, tak koupíme kvalitní kváskový chleba. Ale určitě se u nás neobjevuje na denní bázi. 

Tedy doma jíme všichni stejně. Vysvětlujeme si, co by takový talíř měl nejlépe všechno obsahovat, abychom měli sílu a byli všichni zdraví 🙂 V obchodech si zas vysvětlujeme, proč danou věc nekoupíme. Někdy jsou pestrobarevné obrázkové kelímky vážně lákadlem. Holky naštěstí baví trávit se mnou čas v kuchyni, takže si dokážeme spoustu dobrot vytvořit i sami a ke všemu víme, co do toho dáme za ingredience. 

Ve školce mají holky jednu z těch lepších jídelen, která se v Praze dá sehnat a která jim dováží svačiny a obědy. Tahle jídelna se zaměřuje na kvalitní suroviny a na pravidelné bázi zakomponovává přirozeně bezlepkové varianty. Školka sama pěstuje na zahradě několik druhů zeleniny a bylinek společně s dětmi. Díky tomu je školka navíc součástí programu Skutečně zdravá školka (jde o komplexní program kvalitního a udržitelného školního stravování a vzdělávání o jídle). 

A pak je tu čas s babičkami. To bylo ze začátků celkem těžké vysvětlování. Ale myslím, že se to bez pribiňáků, brumíků, bonbonů, piškotů a rohlíků dá celkem hravě zvládnout. Jen je potřeba nastavit určitá pravidla a vysvětlovat. A být trpělivý i přes chyby a neuposlechnutí 🙂  Protože i když to můžou babičky myslet sebe víc dobře, nemusí si uvědomit, že jediný kdo to odnese jsou právě ty naše děti a jejich bříška, která ze stravy doma nemusí být vůbec zvyklá na takový nápor cukru, mléčného a moučného. 

Třeba pro moje holky je odměnou i čerstvé ovoce ze zahrady. A po mrkvích a okurkách se můžou taky utlouct. 

Vím, že jednou budou holky samy rozhodovat, co si budou kupovat cestou ze škol a kroužků a jak budou jíst po zbytek dne. Takže mým cílem je určitě to, aby pochopily, co je pro nás a naše zdraví to nejlepší. Co nám dodá sílu před tréninkem, co po něm. Po čem se budeme líp soustředit na učení. Čím povzbudíme imunitní systém a udržíme si své zdraví. Pak už to bude jejich volba. Do té doby ale přijímám zodpovědnost za skladbu jejich jídelníčku já sama.

Jak se obecně stavíš ke stravování dětí a jak si myslíš, že je strava ovlivňuje v dospělosti?

Určitě nejsem zastáncem toho, že jsou příkrmy ve skleničkách nebo plastových obalech lepší či dokonce zdravější variantou než domácí poctivé vaření. A nesouhlasím s tvrzením, že je nezbytné dětem připravovat umělou kojeneckou výživu po jejich prvním roce života, pokud se jim rodina postará o to, aby měly v první řadě pestrý jídelníček bohatý na kvalitní zeleninu, kvalitní živočišné produkty, kvalitní tuky a ovoce. 

Nejčastější chybou maminek je podle mě mylná domněnka, že to prostě nejde bez piškotů, umělých instantních kaší v krabicích, sladkých „dětských“ sušenek, pufovaných křupek, brumíků, mléčné čokolády, sladkých jogurtů a rádoby jogurtů, které spíše připomínají sladký dezert. Jde to, ale vzorem je pro dítě celá jeho rodina. Proto by maminky neměly dbát jen na lepší stravu pro své děti, ale taky pro sebe samotné i ostatních členů v domácnosti.

Jak jinak vysvětlíte dítěti, že vy si dáte ten pestrobarevný kelímek s rádoby jogurtem a on si musí dát ten čistý bílý. A to je jen jeden příklad pro představu. 

Určitě platí, že čím více chutí představíme v kojeneckém a batolecím období, tím větší je šance, že dítě vyroste s láskou k jídlu a my tak eliminujeme nepříjemné fáze „to nejím“. 

Kromě kvalitní a široké barevné škály zeleniny potřebují děti pro zdravý vývoj kvalitní bílkoviny, obzvláště kvalitní živočišné. A to především kvůli vysokému obsahu železa, zinku a esenciálních aminokyselin. Do jejich jídelníčku by rozhodně měla také patřit vajíčka od šťastných slepiček. 

Děti i teenageři potřebují pro zdravý růst a vývoj i správné tuky v jídelníčku. Ty bych zdůraznila asi nejvíc! Jsou energeticky bohaté, důležité pro růst, poskytují důležité vitamíny a hrají taky zásadní roli při hojení ran. A především, jsou skvělé pro vývoj mozku a zraku. Mluvím tu o zdrojích jako divoký losos, sardinky, makrela, oříšky a semínka, avokádo, bio hovězí z pastvin, kuře s kůží, kvalitní plnotučné mléčné produkty, také olivový olej, máslo, ghí i kvalitní sádlo. 

Každé připravené jídlo by pak mělo nejlépe obsahovat všechny prvky – bílkoviny, tuky, sacharidy především v podobě zeleniny a ovoce. 

A abych odpověděla na druhou část otázky. Strava v dětství nás v podstatě definuje. Vytváří pevný základní kámen, na kterém děti mohou později stavět. Samozřejmě dalšími důležitými aspekty v průběhu života jsou také dostatečný kvalitní spánek, dostatečný pohyb a regenerace, zvládání stresu, citové vazby a sebeláska.  

Svůj blog píšeš už nějakých 5 let, dokážeš je nějak shrnout? Co se za tu dobu na tvé cestě a vnímání jídla změnilo?

Vlastně jsem se celou tu dobu jen utvrzovala a dál utvrzuju, že tohle je tak velké a důležité téma! Prošla jsem za tu dobu několika programy Whole30, odkojila dvě děti, prošla si obdobím LCHF včetně zařazování mléčných výrobků, a taky jsem měla roční období pečení domácího kváskového chleba… A došla jsem ke stejnému názoru, který jsem měla už na začátku. Každému může vyhovovat něco jiného. Co ale rozhodně každému vyhovuje (po zdravotní stránce) – je pevný základ. Ten si představuju zhruba následovně: 

  • Alespoň polovinu každého talíře by měla tvořit kvalitní zelenina (ideálně více barev a jakkoliv podle chuti zpracovaná). 
  • K tomu porce kvalitních bílkovin o velikosti jedné až dvou dlaní. 
  • Každé jídlo by mělo být doplněno jedním a více zdroji zdravého tuku (alespoň o velikosti jednoho palce). 
  • Zbytek talíře pak alespoň jednou až dvakrát za den může dotvořit hrst ovoce. 

Je naprosto v pořádku, pokud dětem či sobě zařadíte občas kvalitní kváskový chleba nebo zařadíte mléčné výrobky, vyměníte maso občas za řádně odmočené a připravené luštěniny. Doplníte jídlo přirozeně bezlepkovými přílohami. Já se s kváskovým chlebem i mléčnými výrobky musela zase na čas rozloučit, protože mi nedělají prostě dobře. Což se mi potvrdilo i v MRT testech na intolerance potravin.

… a co se změnilo na vnímání jídla ve společnosti? Vidíš nějaký posun, větší zájem obecně o to, co lidé jedí?

Můžu s jistotou říct, že si postupem času paleo stravování (mimo jiné i jako jeden ze způsobů nízkosacharidového (LCHF) a “cukrfree” stravování) získalo v České republice opravdu velkou pozornost. Když jsem já hledala nějaké informace v roce 2015, dostalo se mi jen hodně málo podkladů v češtině. A dnes? 🙂 Však vyzkoušejte sami, když zadáte heslo “paleo” do googlu. Určitě na boomu povědomí mají, dovolím si tvrdit, hlavní zásluhy především sociální sítě a sdílení. Jsou totiž rychlé a globální. A najednou jsou k dostání kvalitní informace a inspirace o jídle a zdraví všude kolem nás. Myslím, že díky tomu přestává být lidem lhostejné, co si domů kupují a v jaké kvalitě. Už vědí, že změnou stravy lze opravdu zlepšit svůj zdravotní stav a posílit imunitu. Navíc vidím i velký pokrok v gastronomii, která začíná sázet na kvalitu, lokálnost a sezónnost. To se mi moc líbí. 

Asi to bude pro tebe záhul, ale … dokážeš vypíchnout tři recepty na blogu, které máš nejraději a nebo za které jsi dostala od čtenářů nejlepší zpětnou vazbu?

Wau, panečku, to je otázka. Tak fajn.

Určitě beze sporu Krůtí játra s mrkví a jablkem.

Potom recept na Univerzální kakaový korpus nebo Citrónový chlebík

A jako poslední Kuřecí Pho vývar.


Když se dívám na tvůj blog, tak vidím jednu super fotku za druhou. Máš nějaké předchozí zkušenosti s focením nebo ses učila za pochodu při focení receptů? Jak moc je pro tebe důležité to, jak jídlo vypadá?

Jee, Michale, děkuju moc za tak hezká slova. Focení miluju od mala. Za své první vydělané peníze na brigádě v patnácti jsem si koupila svůj úplně první foťák. Tenkrát takový obyč kompakt s malou obrazovkou. Ale tahala jsem ho všude s sebou. Potom o dost později, když jsem viděla při cestování, že jsou už dost dobře dostupné kvalitní zrcadlovky a zkoušela od kamarádů, co všechno se nimi dá tvořit, jsem si přesně jednu takovou taky přála. A splnila si to k bakaláři na výšce. Takže pokud bych měla odpovědět na tvou otázku, jsem nadšený samouk. A focení jídla jsem se opravdu učila za pochodu. Ale vím, že má mé focení ještě dost velké rezervy a že se sama k vyzkoušení určité techniky nedostanu a proto jsem se už vloni přihlásila na tříměsíční kurz focení a úpravy fotek. Ale lockdowny a koronavirus mi zatím bohužel nedovolily kurz dokončit. 

A jak moc je pro mě důležité, jak jídlo vypadá? 🙂 Dost. Jíme očima, ať si každý říká co chce, je to tak. Navíc vhled talíře pozitivně působí na naši psychiku a tím i trávení a prožitek z toho jídla. 

S foťákem v ruce trávíš určitě dost času, co tě obecně baví fotit nejvíce?

K focení jídla jsem se vlastně dostala až na mateřské. Ale dřív jsem milovala hlavně reportážní fotografie z cestování a portréty lidí. Momentky. A to mě drží dodnes. Teď jsem díky své práci zabrousila také do produktového focení pro klienty. A vlastně mě baví tohle všechno. Ta různorodost. Naplňuje mě to po tvůrčí stránce. 

Máš nějakého “jednorožce”, kterého si nedokázala zkrotit a třeba se ti při více pokusech nepovedl nafotit a nebo nejsi s výsledkem 100% spokojena?

Obecně to jsou snad všechna jídla z pomalého hrnce 😀 Ta jsou tak lahodná, ale tak sama o sobě nefotogenická. Ale na fotkách jim sluší čerstvé bylinky a zelenina. Stejně jako mému oku a dokončené chuti celého pokrmu. 

Zpátky trochu více k jídlu – na blogu popisuješ svůj příběh a tak trochu šok, kdy jsi zjistila, že tvé tělo nesnáší některé potraviny. Jak jsi na tom dnes, jak moc jsi musela přizpůsobit jídelníček a jak celkově tento boj ovlivnil tvůj život? Třeba už jen proto, že by tě předtím možná nenapadlo, že tě něco takového může potkat… 

Jak už jsem prozradila, během těch pěti let jsem si prošla několika koly programu Whole30, byla chvíli LCHF, pak zase chvíli zařazovala občas domácí kváskový chleba a mléčné výrobky, až jsem se před rokem zase vrátila k jídlům bez nich. Zkouším, kde má mé tělo hranice, co už mému systému vadí a co nikoliv. A není to jen o jídle. Vše je také spojené s psychikou a kvalitním spánkem. Pohybem. Takže pokud není jedna z těchto dalších věcí v rovnováze, vím, že o to víc bych měla dbát na jídlo. A zbytečně nezařazovat potraviny, které dráždí mé trávení a tím i můj imunitní systém. To se týká především cukru, lepku a nadmíry mléčných výrobků i alkoholu. 

Co jsem ale za ta léta dokázala zmírnit a vyřešit, tak to jsou pylové alergie, alergie na malvice a peckovice. A ekzémy a vyrážky. Díky MRT krevním testům na potravinové intolerance vím, na jaké další potraviny bych si měla dávat pozor, nebo minimálně na jejich snězené množství. 

Jako velký bonus vidím, jak se změnilo a posílilo za ta léta mé tělo. Svaly jsou konečně dostatečně vyživované a díky správnému složení jídla dokáže mé tělo navíc lépe regenerovat. Mám více energie, která přes den není jak na houpačce, nemívám poobědové “útlumy”. A to s dětmi a focením opravdu cením. 

A jestli celkově tenhle boj ovlivnil nějak můj život? Vím, že návrat do starých kolejí už je opravdu nemožný 🙂 Takže zásadně. Protože i když sejdu někdy z cesty, zjistím, že mi to za to nestojí v takové míře nebo postupně vůbec.. Chci říct, že se mi tenkrát jedním krokem otevřely jedny dveře, které se už zcela nikdy nezavřou. Nemůžu nahlížet na jídlo už nikdy víc stejně jako kdysi. Už znám souvislosti a ty můj výběr zásadně ovlivňují a ovlivňovat budou.  

Pokud by se tě někdo zeptal na pár tipů nebo nějaké desatero, aby dokázal zhubnout, uzdravit se, něco změnit, tak co bys doporučila?

Určitě jako první bod, nečekat na ten “pravý” čas. Pokud chci něco změnit, něčeho dosáhnout, ozkoušet na sobě… je potřeba vědět, že to můžu jít dělat právě teď. Hned. Nebo to alespoň zkusit. A zítra to zkusit znovu. A třeba ještě líp.

Své příběhy si píšeme sami.

Zkuste dbát na skladbu svého talíře. Mějte je barevné, veselé, plné kvalitních potravin. I s tím, že to nebude vždy na 100%. Nikdo není dokonalý. Ale maximum pro sebe může dělat každý. Já se třeba chci cítit v padesáti i šedesáti skvěle. Chci stačit jednou svým vnoučatům, chci být aktivní, bystrá i na stará kolena. A vím, že mi k tomu výživná jídla bez přebytku cukrů pomůžou. 

Buďte aktivní. Úplný ideál je alespoň každý den 30 minut. Počítají se i dlouhé procházky. Já doma posiluju (vlastní vahou) ideálně obden. Do toho se snažím zařadit alespoň jednou týdně cyklotrenažér nebo běh. V létě zase upřednostňuju plavání. 

Dbejte na dostatečný spánek a zkuste omezit modré světlo z displejů alespoň hodinu a půl před spánkem. 

Dbejte na dostatek tekutin. A především na kvalitní (ideálně filtrovanou) vodu. 

Mějte čas i sami na sebe. Na své zájmy, na svůj vlastní prostor. I kdyby to bylo jen pár minut do týdne. Vím, že tenhle bod je hlavně náročný pro nás mámy. Ale je moc důležitý. Nebojte si říct o pomoc třeba s hlídáním. 

Bonusem pro kvalitnější a plnější život jsou pak meditace, správné otužování. Správné vztahy sám k sobě i v rodině. Nezapomeňte, že všechno je se vším propojené. A za vším je zprvu trocha práce.

Máš na závěr pro čtenáře nějaký vzkaz?

Takhle začátkem roku, aby pro nikoho z nás nebyl rok 2021 tak moc vzhůru nohama jako ten rok minulý. A pokud přeci jenom bude, ať v něm brzy najdeme rovnováhu 🙂

Já si pro tento rok rozhodla splnit svůj sen. A to vydat knížku s recepty, která bude věnována nám všem. Kojencům, dětem, teenagerům, rodinám a ženám. S tím mám v hlavě spojenou i hravou edukační část pro děti. Tak mi prosím držte moc pěsti, ať se mi to podaří dotáhnout do zdárného konce. 

 

 

Zaujalo vás, jak Míša o jídle mluví a chcete vědět, co fakt hooodně zaujalo mě? 😜

Vepřová žebra v BBQ omáčce

Trojobal, Mandlové řízečky

Falešný guláš z pomalého hrnce

Pro další recepty a informace mrkejte na Míši blog www.yummypaleo.cz

 

 

Tipy na další čtení:

 

Zaujal vás článek? Tak to se vám bude líbit i moje kniha.

Superčlověk - Najdi nejlepší verzi sebe sama